Lodovico Grossi da VIADANA (1560c – 1627)
Cento Concerti Ecclesiastici, Sinfonie Musicali

Lodovico Viadana bývá spojován s rozšířením používání číslovaného basu. Je znám zejména tím, že „tiskem vydal Sto duchovních koncertů„. Ve skutečnosti byl Viadana (františkán minorita) v Evropě nepředstavitelně populární. Vedle sbírky Cento Concerti Ecclesiastici (1602) vydal v Benátkách (1614) dalších sto sólových koncertů Cento Sacrum Concentum. V roce 1625 vyšla prvně jmenovaná sbírka znovu pod názvem Cento Concerti Ecclesiastici – Opera Omnia. Počet „sto“ v tomto případě znamená více než 130 skladeb, protože v každé kategorii obsazení se objevilo několik nových skladeb navíc.

Přesnější charakteristika by tedy měla znít:

Viadana za svého života zkomponoval minimálně 250 duchovních koncertů, jeho sbírky vycházely tiskem v Benátkách a současně ve Frankfurtu a všechny se mnohokrát dotiskovaly.

Vokální koncerty ze sbírky Cento Concerti Ecclesiastici na koncertě doplní Viadanovy instrumentální „dvojsborové“ skladby ze souboru Sinfonie Musicali.

L. Viadana tedy fakticky stál na počátku baroka v tom smyslu, že prosadil nový styl – sólové duchovní koncerty v liturgickém prostředí vedle chorálu a renesanční polyfonie. Právě organické propojení různých stylů s chorálem jsou v programu zřetelné.

Letos si připomínáme 390 let od autorova úmrtí.


účinkují

Ondřej Šmíd –  tenor
Ondřej Šmíd jr – tenor

Consortium Conservatorium – soubor zobcových fléten Pražské konzervatoře. Karolína Mydlářová, Tereza Doubravská, Zdeňka Sládková, Zuzana Horáková, Anna Šteflová, Barbora Formánková, um. ved. Michala Roubalová a Jakub Kydliček.
Lukáš Vendl – varhany

Popelka nazaretská
pásmo veršů a hudby

Rozsáhlou báseň Popelka nazaretská, pohled na Kristův život očima Panny Marie, složil Václav Renč ve své paměti r. 1955 ve věznici Leopoldov, kde si díky komunistické zvůli odpykával spolu s dalšími členy katolické inteligence dlouholetý trest. Úryvky z tohoto díla později zhudebnil Vít Petrů a jsou propojeny recitací v dějově souvislé literárně – hudební pásmo.


účinkují

Text: Václav Renč
Hudba: Vít Petrů
Recitace: Rudolf Kvíz
Hraje: Ztracená kapela a její přátelé

Přehlídka skladatelské soutěže SDH

Slavnostní vyhlášení a provedení vítězných děl skladatelské soutěže SDH 2017 proběhne na koncertě pořádaném v rámci festivalu Svatováclavské slavnosti.


program

Chaloupský, Petr | Benedicite Dominum

Šmíd, Martin         | Zdrávas, hvězdo skvoucí.

Bernátek, Jan | Ave Maria

Koronthaly, Petr| Svatý Václave

Kučera, Jan | Jeremjášův pláč

Horyna, Martin | Aleluja. Vstal jsem z mrtvých.

Korejs, Bohuslav | Milosrdenství  velebme


Nastudování a řídí: Marek Valášek,
varhany: Pavel Salák.


Vítězné skladby budou rovněž otištěny časopise Psalterium 2017/02 společně s vyhlášením a profily autorů.

Himnodia divina

Koncert z díla Jana Josefa Ignáce Brentnera (1689–1742)
s průvodním slovem a představením edice Brentnerových skladeb


Program

J. I. Brentner (1689–1742): Triová sonáta F dur
Andante-Allegro-Adagio-Minuet

Brentner:  Aria „Parce mihi Domine“ (Hymnodia divina op. 3/12)

Reichenauer (1694–1730): Triová sonáta D dur
Adagio-Allegro

Brentner: Aria „Te, sub farre latens numen“ (Harmonica duodecatomeria ecclesiastica op. 1/8

Aria „O beata, per quam data“ (Hymnodia divina op. 3/10)

Reichenauer: Triová sonáta D dur
Adagio-Tempo di Menuet

Brentner: Aria „Hoste devicto“ (Harmonica duodecatometria ecclesiastica op. 1/6)


Hipocondria Ensemble

Stanislava Mihalcová – soprán
Jan Hádek, Jiří Sycha – housle
Ondřej Michal – violoncello
Filip Dvořák – cembalo)
Úvodní slovo: Václav Kapsa

Cesta času / Voyage of Time: Life’s Journey

Vizionářský přírodopisný film, jehož realizaci zasvětil přední americký režisér, scenárista a producent Terrence Malick bezmála čtyřicet let svého života. Dílo nepojednává o ničem menším, než o počátcích i zániku známého vesmíru, vývoji sluneční soustavy a života na planetě Zemi, a to od jednobuněčných mikroskopických organismů až po nekonečnou rozmanitost přírodních forem, jak ji známe z dnešní doby – člověka nevyjímaje.


Cyklus FILM A SPIRITUALITA SPECIÁL

Ve spolupráci s Akademickou farností Praha a Městskou knihovnou v Praze. Projekce s úvodem a moderovanou diskusí.

Uvádí:  Mgr. Lukáš Jirsa, Ph.D.
Host:  Marek Orko Vácha – biolog a katolický kněz


INFORMACE

tel.: 257 532 908, 
www.facebook.com/kulturaMKP
Pokladna:
tel.: 222 113 425, online rezervace – www.mlp.cz/akce

 

G. B. Bassani: La Tromba della divina misericordia

oratorium pro čtyři hlasy, housle, violu a basso continuo

Krutý smrtelníku: nad palčivou trýzní,
nad bídným stavem soužených duší měj slitování
Neboť ten, kdo slitování upírá, slitování nenalezne.

Musica cum gaudio

Magdalena Šmídová Turchichová, soprán (Anima/Duše)
Kristýna Pangrácová Franková, alt (Angelo, Misericordia/Anděl, Milosrdenství)
Ondřej Holub, tenor (Testo/ Vypravěč)
Martin Vodrážka, bas (Dio/Bůh)
Jan Hádek, Magdalena Malá – barokní housle
Ondřej Michal – barokní violoncello
Jakub Michl – viola da gamba
Martin Šmíd – cembalo
Průvodní slovo na dušičkové téma P. Filip Rathouský OFM.


Varhaník a skladatel Giovanni Battista Bassani (c. 1650, Padova – 1716, Bergamo), žák předního představitele benátské opery Giovanni Legrenziho, byl známý i jako vynikající houslista a některé zdroje uvádí, že mohl být učitelem Archangela Corelliho. Od roku 1667 působil jako varhaník v Accademia della Morte ve Ferraře, kde také napsal svá první oratoria. V roce 1677 již jako “maestro della musica e organista” společnosti Confraternita della Morte sídlící nedaleko Modeny publikoval svou první hudební sbírku. Po krátkém působení v Bologni se ocitnul zpátky ve Ferraře, tentokrát ale na pozici “maestro di capella” Accademia della Morte. O několik let později získal stejný titul při zdejší katedrále sv. Jiří. Přízvisko „Bassani z Ferrary“ odráží jeho věhlas, jež si vydobyl během svého skladatelsky neplodnějšího období. V roce 1712 přijal pozvání do Bergama, aby se ujal řízení kůru v Santa Maria Maggiore. Zde také vyučoval v Congregazione di Carità. Na obou postech působil až do své smrti. Bassani se proslavil díky tvorbě operní (ze které se dochovaly pouze fragmenty) a oratorní, ale i duchovními kompozicemi, především motety a žalmy. Podle nálezů opisů jeho skladeb ve střední Evropě (v Čechách např. v Oseku, Slaném či Kosmonosích) je patrné, že jeho tvorba byla oceňována i na našem území a ovlivnila dnes známější autory 18. století.

La Tromba della divina je v pořadí třetí z Bassaniho třinácti oratorií a poprvé bylo uvedeno roku 1676 ve Ferraře. Autor libreta hrabě Giovanni Battista Rosselli, významná osobnost kulturního života v Modeně, čerpal především z textů Danteho, Petrarcy a sv. Pavla. Sociální přesah libreta pravděpodobně souvisel s již zmiňovaným bratrstvem smrti “Confraternita della Morte”, které pečovalo o poslední věci člověka na okraji společnosti – utěšovalo odsouzené k smrti, zajišťovalo pohřební obřady, uložení těla a příslušné modlitby za duše v očistci. Ve dvou částech oratoria je srovnáván příběh duše přiváděné do nebe díky modlitbám pozůstalých, s duší, která zůstává bez přímluvců v očistci. Nabádá posluchače k modlitbě za opuštěné duše, aby je tak přiblížili ke spasení.

Cinematrology a Vilém Veverka

Výběr nejatraktivnějších děl (z oscarových filmů) pro hoboj, mezzosoprán, housle a smyčcový orchestr v průsečíku duchovní, populární a filmové hudby. Světová premiéra díla Zdeňka Merty.

Účinkují:
Vilém Veverka – hoboj,
Eva Garajová – mezzosoprán,
Tomáš Kadlubiec – housle, koncertní mistr
Ultimate W band


Program:
Merta – Cinematrology (světová premiéra).
Piazzola – Ave Maria, Oblivion.
Barber – Adagio for strings.
Moriccone – Gabriel’s oboe.
Ravel – Kaddish.
F. Händel – Ombra mai fu.
Williams – Schindlers list theme a další.


Cinematrology je volně komponovaný triptych, který Zdenek Merta instrumentoval pro hoboj a smyčce a speciálně spojil v jeden celek na přání svého interpreta, hobojisty Viléma Veverky. Faktická spolupráce obou předních umělců, které pojí dlouholeté přátelství, tímto dostává nové impulsy. Bez nadsázky můžeme hovořit o originálním obohacení české kulturní scény, nejen coby hledání nový možností cest umění v 21. stol.

Kompozice s příznačným názvem Cinematrology je typickým kompilátem na půdorysu pomalých krajních částí nazvaných Bluesy a Ave Maria; a rychlejší prostřední věty Tango nuevo.

Posluchačsky atraktivní žánr reflektuje současné proudy na pomezí populární, duchovní a filmové hudby, zcela symbolicky pro dobu postmoderny. Pro zajímavost však připomeňme, že Vilém Veverka se jako sólista vyprofiloval právě jako interpret nejzásadnějších opusů avantgardy, jehož výkony u nás nebyly ani zopakovány. Dnes se jako renomovaný evropský sólista pohybuje na pomezí žánrů; s barokním hobojem na jedné straně, respektive jako špičkový reprezentant hudby v univerzálním slova smyslu, na straně druhé.

Varhanní Nešpory Maltézských Rytířů
Italská duchovní hudba 17. stol.

Hudba od Panny Marie Sněžné

10. koncert cyklu „Pocta chrámovým kůrům Prahy 1“
v rámci Mezinárodního festivalu duchovního umění SVATOVÁCLAVSKÉ SLAVNOSTI

Účinkují:

Musica cum gaudio

Magdalena Šmídová Turchichová – soprán
Martin Šmíd – varhany

 a smíšený sbor Local vocal z Roztok u Prahy


Girolamo Frescobaldi (1583–1643) – Tocata Avanati la Massa Delli Apostoli
Antonio Lotti (1667–1740) – Laudate Dominum in sanctis eius
Girolamo Frescobaldi – Passacagli
Claudio Monteverdi (1567–1643) – Exulta filia Sion
Girolamo Frescobaldi – Canzon Dopo la Pistola
Adam Michna z Otradovic (1600–1676) – Dixit Dominus
Tarquinio Merula (1595–1665) – Capriccio cromatico
Johann Sebastian Bach (1685–1750) – Liebster Gott, erbarme dich
Domenico Zipoli (1688–1726) – Toccata Al post Comunio
Lodovico Grossi da Viadana (1560–1627) – Exultate justi in Domino
Giovanni Paolo Cima (1570–1622) – Ricercar sesto
Francesco Gasparini (1661–1727) – Panis angelicus
Martin Šmíd (*1975) – Zdrávas hvězdo skvoucí

Svátek sv. Václava v katedrále
J. D. Zelenka – Missa Gratias agimus tibi

18:00 Mše sv. , Katedrála sv. Víta

Jan Dismas Zelenka – Missa Gratias agimus tibi (1730)

Účinkují: Pražští katedrální sólisté, katedrální sbor a orchestr,
Josef Kšica – dirigent, Přemysl Kšica – varhany

17:00 České zpívané nešpory k sv. Vaclavu v Katedrále sv. Víta v Praze

Účinkují: Pražský katedrální sbor, řídí Josef Kšica, Katedrální žestě (uměl. vedoucí Josef Zámečník), Marek Čihař – varhany.

Antonio Caldara – Stabat Mater

Koncert za oběti teroristických útoků 11. září 2001


program

Antonio Caldara  |  Stabat Mater  |  Credo

Petr Eben  |  From Life to Life


účinkují

Komorní sbor Laetitia a hosté,

varhany: Vít Aschenbrenner a Ivana Kylarová

řídí: Tereza Bystřická a Roman Michálek